...Půda mužského srdce je kamenitá, každý si na ní pěstuje,co umí....a stará se o to.
Blog Lubomíra Tomika

Září 2017


The gathering

30. září 2017 v 17:01

čas kompozice hodina a půl, ...část druhá.

30. září 2017 v 16:58 | Lubomír Tomik
čas kompozice hodina a půl, seděl jsem na podzimní chladné zahrádce U Majáku, s občasnou návštěvou slunce, drásal jsem a drásal, zatímco seděl vedle mne...



Ve strašidelném paláci Rogera Cormana.

tady leží
ti použití šohaji,
v nočních ulicích,
slavností vína.

tady leží
ti použití šohaji,
rozmontováni ,
nahlížející
hluboko do nitra člověka.





Ona řekla.

docela nahlas řekla u stolu,
na podzimní zahrádce,
kdy sklenice piva už studila v ruce,
slunce jen občas vykouklo z mraků
a vedle na plachetnici
ječely děti,
někdo otáčel kormidlem a zvonil
na lodní zvonec a ona tedy řekla:
-Nechat si vytetovat vážku,
je jako jet v metru nahá!-







Finské domky.

finské domky, finské domky,
kde jste se tu vzaly ?
jaká matka severu
vás pohodila
du hučení proudu,
do našeho krevního řečiště ?





...zazubil jsem se a šel zaplatit účet.

Ne obliviscaris

30. září 2017 v 16:47

Čas kompozice hodina a půl, drásal jsem...

30. září 2017 v 16:41 | Lubomír Tomik
čas kompozice hodina a půl, seděl jsem na podzimní chladné zahrádce U Majáku, s občasnou návštěvou slunce, drásal jsem a drásal, zatímco seděl vedle mne...

K okraji jamky.

procházející nocí
lesem vlčích tesáků
lýtka oděna
v pavučiny
s krůpějemi rosy,
vyhřeznutý oční nerv,
přoložila své rty
v barvě lesních jahod
k okraji prázdné jamky.





Dnes přece....

probudila se do slunečného dne,
do vzdáleného dunění,
naplněného kakofonií sirén,
houkání sanitek a
požárních vozů.

Pomyslela si:-Dnes přece nemůže být válka...-








Na svazích půlnoční hory.

setkali se
na svazích půlnoční hory
ve stínu šarmantních borovic
vzala za švy jeho kůže
svlékla ji a odhodila
vzal za švy její kůže
svlékl ji a odhodil
sedli si pak zády k sobě
čekali
až vlci,
přijdou blíž.







Povařit a ugrilovat.

v hotelovém pokoji vytáhla
kus chlopně mého srdce,
chystala se,
povařit a ugrilovat.




Den kdy zemřel George W. Bush mladší.

v ten den šla po ulici,
broukala si nějakou polozapomenutou
melodii,
s každým došlápnutím
jejích
tenisek
se svět
zpom a l o val

a
z p o m a l o v a l
a ž
se
najednouzastavilúplně.




Pro smyčce temnoty.

už se chladí,zvedá se vítr,
už přivíráš oči, za víčky to pálí,
to je něčí jiný křik,
to je něčí jiný zvuk,
to je duté sólo,
pro smyčce temnoty.









Konec první části.

David Bowie -Lazarus

30. září 2017 v 11:09



Ej..

29. září 2017 v 11:20 | Lubomír Tomik
Ej, tak docela podivné, od rána jsem přemýšlel nad jednou básní, pořád jsem jí obracel sem a tam, dělal jsem si zápisky, mazal, přepisoval-nakonec napíšu toto-

http://saintofkillers.blog.cz/1709/na-jabloni-lidskych-hlav


a toto

http://saintofkillers.blog.cz/1709/periodicky-satan

Napíšu to přímo sem na blog, poslední v pět hodin- a kolem šesté se dozvím, že se u nás ve Starém Městě tohle-




http://www.denik.cz/krimi/vrazedny-utok-na-male-deti-setri-policiste-ve-starem-meste-20170928.html


...dlaně prorostlé kuchyňským nožem...nezralé plody..... no sakra.



Jako by to od rána viselo ve vzduchu.....

A ještě pár fotek

28. září 2017 v 17:44 | Lubomír Tomik
Odshora dolů.
Busem dolů.
Dolů do bunkrů.
A mezitím na povrchu...
Parkoviště jezerních lodí.
Paní překladatelka spolu se stevardem a trumpetistou v jedné osobě.