...Půda mužského srdce je kamenitá, každý si na ní pěstuje,co umí....a stará se o to.
Blog Lubomíra Tomika

Deníky 13.

28. března 2017 v 18:45 | Keith Haring
22.července 1988
Právě jsem dočetl Dusící se kulturu od Jeana Dubuffeta. Dost v té knize odbíhá od tématu a opakuje se ,ale to poselství je zcela jasné až děsivě pravdivé.Celý koncept kultury je uměle vytvořen elitářským,mocensko peněžním spiknutím napojeným na katolickou církev,vládnoucí politické strany a obecně ,,mocnosti".Samotná myšlenka Oficiální kultury,jež je zaznamenávána,vysvětlována a podporována zámožnými a bohatými,není nic jiného než způsob,jak si tito lidé zajišŤují kontrolu a nadvládu.
Muzea a historické knihy jsou plné ,,objektivních pozorování, která sami sebe prezentují jako fakt. Ale ,,kultura" byla uměle vytvořena.Je tím, čím ji nazývají oni. Samozřejmě cokoliv se rozhodnou ignorovat nebo vyloučit ze své ,,historie" bude zapomenuto a vynecháno z ,,jejich " kultury. Čas od času bude takovému dílu složena symbolická pocta, ale až poté co bude toto dílo vylepšeno a ,,vysvětleno" prostřednictvím jejich konceptů a ,,historických hodnot".
Stručně řečeno, umění je neustále manipulováno bohatou bílou většinou a je manipulováno tak, aby vyhovovalo jí. Ostatní, jimž se náhodou podaří uspět ,jsou spíše vyjímkou.
Nic se nezměnilo, jen je to rafinovanější. Umělci jen předstírají, že jsou nezávislí. Samozřejmě ,že je jim umožněna jistá svoboda a jsou dokonce podporováni v tom, aby byli ,,podvratní" a ,,političtí ", tím se zastírá, že jsou ve skutečnosti kontrolováni a že míra této kontroly vzrůstá.
Ale to není nic nového.Nebylo to nic nového ,když o tom psal Dubuffet, ani když o tom mluvil Ježíš.Ani jeden z nich tomu nemohl uniknout.A to je ten důvod,proč se cítím tak beznadějně a zmateně. Je to nekonečný cyklus.Být lidskou bytostí v roce 1988 je dostatečně mizerná situace, ale dar být umělcem je stejně beznadějný.
Chci říct-čeho můžu ve skutečnosti dosáhnout. Situace ve které se nacházím, není moc slibná.Jsme kontrolováni.Kořeny téhle kontroly jdou tak hluboko že nejsou vidět a prostupují všechno : kulturu,geografii,náboženství,ekonomii, technologii,dějiny, vzdělání, všechno, prostě všechno.
...Umělecký svět je něco jako malý model nebo metafora té Velké kontroly. Jediné co lze dělat jsou tyhle drobnosti k uklidnění situace.Snažíte se to odhalit, pokoušíte se, aby to bylo o trochu snesitelnější.Jedete do Hirošimy,malujete v brooklynské škole, ilustrujete obal knihy o nebezpečí AIDS pro mladistvé,navštívíte Sovětský svaz a malujete co vidíte a co cítíte. Ale všechno se sere.Svět se točí dál, ale věci se mění rychleji a rychleji.
Tady jsem já.Chci říct,představte si tohle: představte si Zemi zdálky jako velký míč. Včera jsem byl na jedné straně a za pár hodin budu na druhé.
Před pár set lety by tahle cesta trvala měsíce /nebo roky/. Jdeme vpřed, máme prostředky, ale jsme stále ve stejné situaci. A stále bojujeme.
Všemi prostředky.
Všemi prostředky.
Všemi prostředky.
Z knihy Keitha Haringa : Deníky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama