...Půda mužského srdce je kamenitá, každý si na ní pěstuje,co umí....a stará se o to.
Blog Lubomíra Tomika

Březen 2017


Deníky 12

28. března 2017 v 16:03 | Keith Haring
12.října 1987.
Zrovna jsem dočetl Modrovouse, nový román Kurta Vonneguta.Asi jsme právě letěli nad Ruskem.Během letu z Tokia do Londýna je jedna zastávka , a to v Moskvě.Tak trochu se bojím.
Mezipřistání v Moskvě bylo zajímavé.Za letu ani na letišti toho moc k vidění nebylo. Dost ponuré a nepřívětivé.Byl tam salonek pro první třídu,kde mi přinesli zmrzlinu a čaj. Všude se tam válely časopisy,ale skoro žádné nebyly anglicky.Celé to bylo hrozně zaměřené na propagandu-věci o S.D.I.-Strategické obranné iniciativě a hromady obrázků Ruska,ale všechno bylo ve velmi předpotopním stylu.Dokonale to naplnilo má očekávání ohledně Sovětského svazu.Říkal jsem si, že nakreslím na toaletách tag,ale ve stropech byly díry,tak mě napadlo, že by tam mohla být skrytá kamera.Byli jsme rádi, že jsme zase v letadle.

Mlynářskou cestou.

28. března 2017 v 9:01
2017-03-25 Mlynářskou cestou

Povedená akce,makám na článku, fotoreportáž brzy!


Byl to Shane.

27. března 2017 v 8:06

Deníky 11

26. března 2017 v 20:00 | Keith Haring
Pátek 26. června 1987
Vzbudil jsem se a šel do Casina připravit výstavu.Po fotografování a autogramiádě jsem odnesl všechny svoje obrazy z ateliéru TučŇák.Potřebujeme dvě fotky: pro Tonyho a kvůli pojistce.Potvrdili jsme žádost o pět vstupenek na Prince na pondělní večer.Chlápek z nahrávací společnosti mě ujistil, že by to neměl být problém. Dokončujeme rozmístění obrazů.Vrátil jsem se ještě k doktorovi nechat si zkontrolovat dutiny,řekl že už je nemám tak nateklé. Když jsou obrazy na svých místech a kresby rozvěšené, projdeme si seznam kvůli štítkům a stanovení cen. Dlouhá diskuse s Tonym o cenách atd. Je to fakt těžký, ale uznávám, že důležitý.
Šel jsem do atelieru TučŇák nnamalovat tři vázy:jednu pro Monique Perlsteinovou, dvě pro Monique Nellensovou, v naději, že znovu naleznu víru v umění kreslit,ne určovat cenu. Rozhodl jsem se, že to chci dodělat sám a pak pojedu domů na kole, takže Juan a Jason jeli s někým jiným. Dodělal jsem vázy, vyhonil si ho a zasmušile jel na pláž. Ujel jsem několik kilometrů kolem písečných dun. Z nějakého důvodu jsem myslel na Martina Burgoynea,ale už to nebylo smutné, je to teĎ jiné.
Někde mezi těmihle řádky se skrývá význam toho, co to znamená být umělcem.Umělci pomáhají světu jít vpřed a zároveŇ tento pochod usnadŇují.Často je těžké stanovit, jaký je skutečný vliv umělců na ,,reálný " svět: jejich vliv je totiž už součástí vykládání nebo prožívání ,,reality" samotné.Vidíme tak, jak nás naučili vidět,prožíváme tak, jak nás naučili prožívat.Každý nový výtvor se stává součástí výkladu/definice věci, která přijde jako další,zároveŇ funguje jako souhrn všeho, co bylo předtím. Tenhle neustálý tok změn zaznamenávají v čase události a ty události jsou určovány a skládají se z věcí, které v nich vystupují.Jakmile umělec vytvoří nějaké věci, nese za ně zodpovědnost. Musí je vytvořit pečlivě a s rozvahou / estetickou /, protože právě tyhle ,, věci "dají ,,smysl" a ,,hodnotu" událostem a následně i našim životům. Když říkám umělec, nemyslím jen malíře a sochaře a hudebníky ,spisovatele, dramatiky, tanečníky atd. ale všechny kdo se ve své práci nějak dotýkají umění:tesaře , instalatéry, návrháře,kuchaře,květináře,zedníky atd...každé rozhodnutí je koneckonců estetické rozhodnutí, kdy člověk mění, uspořádává, vytváří, ničí, nebo si představuje ,,věci".
Takzvaně primitivní kultury chápaly, jak je důležité , aby se tato myšlenka vztahovala ke každému aspektu života.To pomohlo vytvořit bohatou a smysluplnou existenci v naprosté harmonii se skutečnou ,,realitou" světa.
Dnešní člověk se svou slepou vírou ve vědu a pokrok,beznadějně zmatený politikou peněz,chamtivosti a zneužíváním síly,žijící v iluzi že má situaci pod kontrolou..atd,věří že má převahu nad svým okolím a ostatními živočichy. Člověk ztratil kontakt s vlastním smyslem pro účel nebo význam...
Umění je důležité...přijde mi úžasná zodpovědnost,která z toho vyplývá.Cítím, že mám za povinnost strávit zbytek života tím, že se budu snažit pochopit roli umělce a hledat si své místo, abych byl v dokonalém souladu sám se sebou a se světem.Mojí další povinností je rozšířit povědomost o těchto objevech skrze moji nejlepší schopnost, práci / ,,věcmi" které vytvořím.
z knihy Deníky od Keitha Haringa.

Deníky 10.

26. března 2017 v 7:15 | Keith Haring
Sobota 9. května 1987-Tokio
18:00- Jdu si do Šinjuku prohlédnout neonové cedule a zahrát pachinko.Tokio je opravdu úžasné.Je jako jeden velký zábavní park.Všude jsou obrazovky a tolik neonu,že se to dá jen těžko k něčemu přirovnat.Juan nikdy nic takového neviděl,takže začíná trochu vyšilovat.Je tu přecpáno. Jíme ve funky tchajwanské restauraci pod mostem ,,To je jako Blade runner." Podepisuji se lidem na jídelní hůlky.
z knihy Keitha Haringa -Deníky.
Pozn L.T.-tohle už prostě není náhoda.Jak je to dlouho co jsem se odhodlal číst Dickovy ,,Elektrické ovce"- a najednou buch-narazím na scénu z filmu tady...A to nemluvím o tom, že jsem před chvílí četl úryvek, ve kterém Haring byl na nějakém večírku kde vystupovala začínající zpěvačka , podle jeho přítele měla nádherný hlas a tak nějak prorokoval, že o ní ještě uslyší..Jmenovala se Whitney Houstonová.
Kdo se asi za pár okamžiků potom , co jsem to četl ,tady , v této realitě, v tomto momentu vzdáleném od roku 1987 třicet let ozval z rádia, které
tady teĎ hraje? WhitneyHoustonová....
Psáno o polední pauze 24.3.2017

Deníky 9.

25. března 2017 v 8:45 | Keith Haring
Únor 1987 /po Warholově smrti /
Warhol..znovuobjevil myšlenku,že život umělce je sám o sobě uměním. Smazával rozdíly mezi uměním a životem natolik, že se staly v podstatě nerozlišitelnými.

28.Březen 1987
..V tom rozhovoru se George Conda ptají na UMĚNÍ a ŽIVOT, co je podle něj důležitější. Odpovídá, že UMĚNÍ, protože je nesmrtelné. Tohle mě dost zasáhlo, protože si jasně uvědomuju, že mám nebo budu mít AIDS. Je to dost dobře možné a abych řekl pravdu, mám i pár symptomů.Moji přátelé padají jako mouchy a já kdesi v nitru vím, že jen BOŽÍ PROZŘETELNOST mě udržela takhle dlouho naživu.Nevím, jestli mi zbývá pět měsíců nebo pět let,ale mé dny jsou sečteny. Právě proto je teĎ tak důležité všechno co dělám. Zvládnout toho co nejvíc co nejrychleji.Věřím, že to, co tu po mně zůstane, je dostatečně důležité na to, abych tomu teĎ obětoval pohodlí i volný čas.
JEDINÉ, CO MÁM, JE PRÁCE A UMĚNÍ JE DůLEŽITĚJŠÍ NEŽ ŽIVOT.
/zvýrazněno Keith Haring/

...co může člověk udělat, je pomáhat a povzbuzovat lidi, aby žili pro sebe.Nejhorší jsou ti,kteří předstírají, že znají odpovědi.Fundametalističtí křesŤané, dogmatická kontrolující náboženství, to všechno je špatně.Původní myšlenky jsou dobré, ale jsou natolik překroucené a pozměněné, že zbývá jen špetka dobrých úmyslů....Ve světě se většina zla páchá ve jménu dobra / náboženství, falešní proroci, falešní umělci,politici,obchodníci/. Celý koncept ,,obchodu " je špatný. Většina bělochů je špatná.Běloši vždycky používali náboženství jako nástroj k uspokojení své chamtivosti a agrese motivované hladem po moci. Obchod je jen další pojmenování pro kontrolu.Ovládnutí duše, těla, mysli.Kontrola je špatná. Všechny příběhy o expanzi, kolonizaci a dominanci bělochů doslova přetékají příšernými detaily o zneužívání moci a lidí....neexistuje ale způsob, jak to zastavit. naším osudem je asi prohrát. Konec je neodvratný.



Pozn L.T. - v tuhle chvíli kdy článek vyjde zrovna nasedáme do autobusu který nás zaveze ke mlýnu do Roštína, odkud se budou přecházet Buchlovské hory s cílem na Břestku. Vždycky jsem si tohle chtěl zkusit a když se teĎ naskytla tahle šance, bylo by škoda jí nevyužít- takhle se prý kdysi přenášela mouka, po této trase. Nějakých 18 kilometrů? PojĎme na to !