...Půda mužského srdce je kamenitá, každý si na ní pěstuje,co umí....a stará se o to.
Blog Lubomíra Tomika

Březen 2017

Dnes po nešporech.

31. března 2017 v 18:01 | Lubomir Tomik
Dnes doslova rozmlácený po včerejším tréninku připadalo mi to jako by mě srazil vlak po nešporech obrovský hrnek kafe a Umberto Eco:Jméno růže už dlouho jsem nečetl něco tak podařeného a donutil jsem se z konce knihy okopírovat latinské překlady rozhovorů,je jich tam požehnaně, a chvílemi se musí člověk úplně prokousávat teologickými rozpravami a teď jsem konečně na zahradě po snad čtyřech hodinách utahal psa,dal do kupy takovým starodávným hoblíkem šmriglem a mahagonovým lakem starou lavičku,uvařil sekanou se zelím a bramborem,je úplně krásně, na zahradě s noťasem a chtěl jsem přepisovat z té vytištěné nové sbírky přepsané a přidané věci a chci tak deset patnáct věcí vyhodit- a místo toho píšu sem
tu moji oblíbenou:




V tuhle chvíli Ti píšu z Měsíce

v tuhle chvíli Ti píšu z Měsíce
zdá se, že tady nejsou žádné ruské základny
sýr je místy rozbředlý a není větší rozkoše
než po sobě házet drobtkráterního lérdaméru
chytat je do úst a metat kozelce v měsíční gravitaci.

Musím končit, je čas si vzít své léky.
.



Teď mi napadlo,že ty věci které nepoužiju do klasické sbírky udělám pěkně i s grafikou,obalem atd a hodím je jen sem na blog na stažení.
Klasická sbírka se bude jmenovat- Mísa vymyšlených ryb

a ta internetová: Rozbitá mísa vymyšlených ryb.

Djáknin

30. března 2017 v 17:07

Jarní úklid zahrady.

30. března 2017 v 9:27 | Lubomir Tomik

Deníky 15náct

30. března 2017 v 4:32 | Keith Haring
1988
Čtvrtek 1.září
9:00 Vstávám-odesílám faxem článek
dělám čtrnáct kvaší
15:00 Na pláží-mluvím s tím mladým Italem-společně jezdíme na banánu taženém loĎkou, pak si do 18:00 povídáme.
18:30 vracím se domů
Volám do New Yorku, do Knokke
Juan vaří-dáme si jídlo-jdeme spát
Dobrý sex s Juanem

Pátek 2.září
11:00 Maluji manekýny pro Yvese a Debbie
14:00 Kupuji si polaroid a přesunuji se na pláž
Jezdím na banánu s Massimem a fotím-doprovázím ho do hotelu -niente
19:00 Volám do New Yorku
21:00 Večeřím s princeznou Caroline,Robertem Rosselinim,Guidem Pastorem a dalšími
Helmut a June Newtonovi nedorazí, protože se zdrželi v Římě
Mluvím s Caroline o možné scénografii pro monacký balet
S Guidem o studiu
Bruno mi nabízí spolupráci-požádal mě o článek do katalogu
Skvělá věčeře,spousta šampaŇského
Tričko pro Caroline

Úterý 6.září
Na letiště ,let concordem
Setkání s Toukie Smithovou a Bobem De Nirem
Concordem do New Yorku


z knihy Keitha Haringa -Deníky

Root- Remember me

29. března 2017 v 20:00


Deníky čtrnáct.

29. března 2017 v 17:32 | Keith Haring
1988.
Pondělí 22.srpna
Let Concordem do Paříže
Hotel Jiřího V.
Do ateliéru,setkání s Georgem Condem
Vzhůru do tří nebo čtyř ráno
Návrat do hotelu
Středa 24. srpna
Na letiště přes La Défense, možnost vidět Velkou archu
Tři hodiny odpoledne:přílet do Dusseldorfu
Setkání s Hansem na letišti
Galerie-dokončení triček a navrhování plakátů
Nová galerie-příprava výstavy a umisŤování soch
Ryba v restauraci
Hotel a pak knihkupectví a do baru
Čtvrtek 25.srpna
Nákup papíru a inkoustu s Verou
Galerie-kreslení
Dennis Hopper,Katherine,Tony a jeho přítel a Barbara zašli do galerie
11 kreseb
Nějaké jsem dal Vere,Hansovi,Klausovi,Stephanie a Dennisovi
Jan a jeho přítelkyně na cestě z Budapešti-návštěva v Galerii
20:00 Návrat do hotelu-večeře s Dennisem, Tonym ,Hansem atd...
23:30 S Juanem do bordelu.Nuda.A pak do baru.Nuda.
Pátek 26.srpna
Nákup barvy
Galerie -malování na stěny
Fotografování
maluji a pozoruji chlapy stavějící sokl pro velkou plastiku
Poflakovat se po výstavě
hotel
Do galerie-slavnostní otevření výstavy fotografií Dennise Hoppera v Hansově galerii
TV-paparazziové
přijíždí mnoho přátel z Evropy
Z Paříže stopuje Alan
Z Monte Carla přijíždí Yves
Z Belgie přijíždí Jason,Vik a Emin syn
David / z Belgie / přijíždí se ženou z galerie z Antverp
Z Antverp doráží Monique a Emy
Z Amsterdamu přijíždí pat Steirová s přítelem
Z Mnichova Jorg Schellman
Všichni se jdeme podívat na moji výstavu do jiné galerie,protože tahle otevírá až zítra a někteří musí odjet domů už dnes v noci
Neuvěřitelně obrovská večeře pro 250-300 lidí u Hanse doma
Půl čtvrté ráno:zpět do hotelu
z knihy od Keitha Haringa :Deníky


SÓLSTAFIR LYRICS -Fjara

29. března 2017 v 16:01
Fjara
Þetta er það lengsta sem ég fer.
Aldrei aftur samur maður er.
Ljóta leiðin heillar nú á ný,
daginn sem ég lífið aftur flý.

Ef ég vinn í þetta eina sinn,
er það samt dauði minn.
Trú mín er að allt fari ej vel.
Þessu er lokið hjá mér.

Dag sem nótt hljóðið var svo rótt.
Þrotið þol lamað bros.
Áfram ríð, hjartað pumpar tárum.
Dag sem nótt ég geng nú einn.

Grafin bein grotna í jörðunni,
eins og leyndarmálin þín
sem þú hélst forðum burt frá mér.
En blóðið þyngr´en þögnin er.

Svikin orð, grjót í kjafti þér,
rista dýpra en nokkur sár.
Brotin bönd aldrei verða söm.
Lygar eins og nöðrubit.

Þetta er það lengsta sem ég fer,
Aldrei aftur samur maður er,

Ef ég vinn í þetta eina sinn,
Er það samt dauði minn,
Trú mín er, að allt fari vel,
Þessu er lokið hjá mér,

Dag sem nótt, hjartað var órótt,
Þrotið þol, lamað bros,
Áfram ríð, hjartað pumpar tárum,
Dag sem nótt, ég geng nú einn,

Ef ég vinn í þetta eina sinn,
Er það samt dauði minn,
Trú mín er, að allt fari vel,
Þessu er lokið hjá mér,

Dag sem nótt, hjartað var órótt,
Þrotið þol, lamað bros,
Áfram ríð, hjartað pumpar tárum,
Dag sem nótt, ég geng nú einn⟓.

[English translation:]

This is the furthest I will go.
Never the same again.
The vile path calling me,
the day I ran from life again.

If I win this one time,
it will still be the end of me.
My belief that nothing ends well.
This is the end for me.

Day and night, the sound was so pretty.
Broken will frozen smile.
Riding on, heart pumping tears.
Day and night I walk alone.

Bones rotting in the earth,
like your secrets
that you long kept from me.
But blood weighs more than silence.

Broken words, shards in your mouth,
cut deeper than any wound.
Broken vows will never be the same.
Lies like the viper´s bite.

This is the furthest I will go.
Never the same again.

If I win this one time,
it will still be the end of me.
My belief that nothing ends well.
This is the end for me.

Day and night, heart was uneased.
Broken will frozen smile.
Riding on, heart pumping tears.
Day and night I walk alone.

If I win this one time,
it will still be the end of me.
My belief that nothing ends well.
This is the end for me.

Day and night, heart was uneased.
Broken will frozen smile.
Riding on, heart pumping tears.
Day and night I walk alone.


Deníky 13.

28. března 2017 v 18:45 | Keith Haring
22.července 1988
Právě jsem dočetl Dusící se kulturu od Jeana Dubuffeta. Dost v té knize odbíhá od tématu a opakuje se ,ale to poselství je zcela jasné až děsivě pravdivé.Celý koncept kultury je uměle vytvořen elitářským,mocensko peněžním spiknutím napojeným na katolickou církev,vládnoucí politické strany a obecně ,,mocnosti".Samotná myšlenka Oficiální kultury,jež je zaznamenávána,vysvětlována a podporována zámožnými a bohatými,není nic jiného než způsob,jak si tito lidé zajišŤují kontrolu a nadvládu.
Muzea a historické knihy jsou plné ,,objektivních pozorování, která sami sebe prezentují jako fakt. Ale ,,kultura" byla uměle vytvořena.Je tím, čím ji nazývají oni. Samozřejmě cokoliv se rozhodnou ignorovat nebo vyloučit ze své ,,historie" bude zapomenuto a vynecháno z ,,jejich " kultury. Čas od času bude takovému dílu složena symbolická pocta, ale až poté co bude toto dílo vylepšeno a ,,vysvětleno" prostřednictvím jejich konceptů a ,,historických hodnot".
Stručně řečeno, umění je neustále manipulováno bohatou bílou většinou a je manipulováno tak, aby vyhovovalo jí. Ostatní, jimž se náhodou podaří uspět ,jsou spíše vyjímkou.
Nic se nezměnilo, jen je to rafinovanější. Umělci jen předstírají, že jsou nezávislí. Samozřejmě ,že je jim umožněna jistá svoboda a jsou dokonce podporováni v tom, aby byli ,,podvratní" a ,,političtí ", tím se zastírá, že jsou ve skutečnosti kontrolováni a že míra této kontroly vzrůstá.
Ale to není nic nového.Nebylo to nic nového ,když o tom psal Dubuffet, ani když o tom mluvil Ježíš.Ani jeden z nich tomu nemohl uniknout.A to je ten důvod,proč se cítím tak beznadějně a zmateně. Je to nekonečný cyklus.Být lidskou bytostí v roce 1988 je dostatečně mizerná situace, ale dar být umělcem je stejně beznadějný.
Chci říct-čeho můžu ve skutečnosti dosáhnout. Situace ve které se nacházím, není moc slibná.Jsme kontrolováni.Kořeny téhle kontroly jdou tak hluboko že nejsou vidět a prostupují všechno : kulturu,geografii,náboženství,ekonomii, technologii,dějiny, vzdělání, všechno, prostě všechno.
...Umělecký svět je něco jako malý model nebo metafora té Velké kontroly. Jediné co lze dělat jsou tyhle drobnosti k uklidnění situace.Snažíte se to odhalit, pokoušíte se, aby to bylo o trochu snesitelnější.Jedete do Hirošimy,malujete v brooklynské škole, ilustrujete obal knihy o nebezpečí AIDS pro mladistvé,navštívíte Sovětský svaz a malujete co vidíte a co cítíte. Ale všechno se sere.Svět se točí dál, ale věci se mění rychleji a rychleji.
Tady jsem já.Chci říct,představte si tohle: představte si Zemi zdálky jako velký míč. Včera jsem byl na jedné straně a za pár hodin budu na druhé.
Před pár set lety by tahle cesta trvala měsíce /nebo roky/. Jdeme vpřed, máme prostředky, ale jsme stále ve stejné situaci. A stále bojujeme.
Všemi prostředky.
Všemi prostředky.
Všemi prostředky.
Z knihy Keitha Haringa : Deníky.