...Půda mužského srdce je kamenitá, každý si na ní pěstuje,co umí....a stará se o to.
Blog Lubomíra Tomika

Říjen 2015





Therapy? - Nowhere

29. října 2015 v 23:10



Crowleyho osobní kocourek.

29. října 2015 v 22:55 | Lubomir74

kolik vody může uplynout
kolik krve proteče v žilách
kolik generací nenarozených
proputuje chámovody.

na okraji cesty
s vyhřezlými střevy
s očima slz
s nejsmutnějšíma duhovkama světa
rez kožichu vetknutá
do asfaltu silnice.

Crowleyho osobní kocourek.

Pátrám po Veronice Lakeové.

29. října 2015 v 22:51 | Lubomir74


rozdrtím hubených stopadesát jedna
centimetrů ve svém objetí
i když ji vlastně neznám
pátrám po ní
v zadních uličkách
v kufrech aut
ve spáleništích
uprostřed borových lesů

pak už jen zbývá zamířit přes hřeben

pátrám po
Veronice Lakeové

Držím se zkrátka
někdy je lepší,
když je to takhle.

Dnes, v této noci.

29. října 2015 v 22:47 | Lubomir74
Dnes v této neobyčejně inspirující noci,dnes v noci Tebe, nechám padnout všechna starověká města, nechám je plížit se před Tebou


padá na Tebe svět
a jsi to Ty
přepadne Tě banda darebáků
a jsi to Ty
a zhubneš
a jsi to Ty
směješ se a
jsi to Ty
vedeš všechny ty lidi ke Zlaté bráně
a jsi to Ty

jsi to Ty
jsi to Ty
jsi to Ty

odzbrojíš mne úsměvem pornohvězdy
jsi to Ty

Tvé ruce mne drží pod krkem
Tvé oči mne přibíjí ke zdi
nakonec
mne
naplníš až po okraj.

Můžu Tě uctívat ?