...Půda mužského srdce je kamenitá, každý si na ní pěstuje,co umí....a stará se o to.
Blog Lubomíra Tomika

Březen 2012


Anathema lyrics-Internal landscapes

30. března 2012 v 20:45

Internal Landscapes


[Spoken:]
And I felt myself going. I was in a great deal of pain. It was a very frightening experience I began to slip. I just started to feel myself going, and I remember trying to hold on "I'll be ok, I'll be ok" and it got to a point where I just couldn't.
And everything began to just become very quiet and I can remember with every ounce of strength I had, I wanted to say goodbye to my wife. It was important to me.
And I did, I remember just turning my head and looking at her and saying: "I'm gonna die" "Goodbye Joan", and I did…
It was then that I experienced... experienced what we call a near death experience, for me it was nothing near about it, it was there.
It was a total immersion in light, brightness, warmth, peace, security.
I did not have an out-of-body-experience, I did not see my body or any one about me… I just immediately went into this beautiful bright light.
It's difficult to describe, as a matter of fact is impossible to describe, verbally it cannot be expressed, it's something which becomes you and you become it.
I could say that I was peace, I was love, I was the brightness, it was part of me.

Goodbye my friend, life will never end.
And I feel like you…
And I breath on truth.

Love is the life breath of all I see.
Love is true life inside of me.
And I know you somehow as I hold you in my heart, in my heart.

There's a fire in the sky, and I know it's you…
There`s a light, it`s all around, and I know it`s you, I know it`s you
And I dream like you
'cause I believe in truth.

For I was always there…
I will always be there...

[Spoken:]
It's just so beautiful.
It was eternity, it's like I was always there, and I will always be there, that my existence on earth was very brief, instant...
I could say that I was peace, I was love, I was the brightness, it was part of me.

Accept 2012-Stalingrad-zklamání...

30. března 2012 v 18:26 | Lubomir74
Během včerejší cesty z hradu na hrad- z Čachtic do Malenovic,kde jsem se náhodně seznámil s kastelánem a absolvoval soukromou prohlídku se třemi super historkami-olověné dveře v podzemí!- jsem měl spoustu času poslechnout nové věci- Anathema mi jen víc přirostla k srdci,zpočátku nenápadné album se rozkrývá, plné melodických linek a ženských vokálů,jedním slovem paráda -a také nový Accept.Předchozí album Blood of the nation bylo výborné, legenda povstala a já si je jen víc oblíbil po osobním setkání ve Zlíně po koncertu. S novým zpěvákem, kvalitním materiálem se Accept zdál nepřemožitelný...
Když mi ovšem proteklo ušima jejich nové album s patetickým názvem Stalingrad,byl jsem dočista,dočista zklamaný a bylo mi z toho navíc smutno. Tohle není jen odvar z předchozího alba,tohle je odvar z babského ucha! Možná je fakt cool zahrát v titulní skladbě Stalingrad ruskou hymnu, mi to tak moc dobrý nepřipadá.Skladba Hellfire-chlapi poslechněte si poslední Sodom, aby jste zjistili jak má věc s takovým názvem znít,když Hellfire, tak Hellfire! Roztahaná Shadow soldiers-je to smutné! Spousta věcí je jakýchsi takových nemastných neslaných , ovšem dojem aspoň napravuje poslední skoro osmiminutová Galley.
jsem zvědavý jak bude nový materiál znít naživo na koncertě ,který se kvapem blíží.Wolfe, Wolfe,co jsi mi to udělal!
Anathema: Weather systems 2012-9/10, Accept :Stalingrad 2012 -6/10 za Galley a Torrana.

Už aby to bylo !!!!!

30. března 2012 v 17:50
http://www.csfd.cz/film/290958-prometheus/videa/

The darkness 2-brutální řežba.

28. března 2012 v 17:26
Změna vývojářů není nikdy příjemná věc. Obzvláště u hry, která byla natolik specifická a charismatická, jako první The Darkness. Není proto divu, že se na druhý díl, který už nemá na svědomí studio Starbreeze ale Digital Extremes, dívala spousta fanoušků s nedůvěrou a někteří i skrze prsty. Když na povrch začaly vyplouvat další a další informace o změnách konceptu, zdálo se, že budou mít jednička a dvojka společného opravdu málo. A skutečně se tak i stalo. Samozřejmě, v zájmu zachování příslušnosti ke komiksové předloze jisté charakterové znaky jednoduše zmizet nemohly, ale změn bylo stejně více než dost. Důležitá je ale otázka, zda to byly změny k lepšímu, nebo naopak.
A odpověď? Tu si každý musí najít sám pro sebe. Série The Darkness má totiž tolik osobitého kouzla, že i minimální změna se může v očích jednoho projevit takřka fatálně, zatímco druhý se s chutí oblízne. Spíš než na druhý díl by bylo lepší se na dvojku dívat jako na druhou hru z téhož univerza, kterou má na svědomí někdo jiný a rozhodl se ji pojmout jinak. A tak se na ni budu dívat i já.
Mafiánská babička
Od událostí z jedničky uplynuly dva roky a Jackie Estacado je hlavou mafiánské rodiny Franchetti. A přestože ho stále ještě bolí smrt životní lásky Jenny, rodina podle všeho nemá problémy a už dlouhou dobu se Jackiemu daří potlačovat Temnotu, která se v něm uvelebila. Ale jenom do chvíle, kdy se na scéně objeví Bratrstvo, které o Jackieho Temnotě ví a chce ji získat pro sebe. A takové odborové organizace obvykle nezkoušejí prosit (v Jackieho případě by jim to stejně nepomohlo), takže se rozhodnou pro frontální útok a právě díky němu se Jackie opět shledá se svou společnicí - Temnotou.
Temnota je po dlouhé době nečinnosti nejenom pořádně nakrklá, ale také cítí přítomnost Bratrstva a tuší, že je v ohrožení. Což se jí logicky nelíbí a rozehraje tak proti Jackiemu další osudovou hru plnou psychoteroru a duševního mučení, aby chudák nerozhodl nějak špatně a nebyl tak strůjcem jejího konce. Takže se náš hrdina ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny - fanatickým Bratrstvem, které mu chce Temnotu vzít a mezi Temnotou samotnou, která to nechce dopustit a vybaluje na Jackieho z rukávu ta nejzákeřnější esa.
Síla příběhu
Příběh, ač se na první pohled snaží jen prvoplánově šokovat, je ve skutečnosti nejsilnější složkou hry a rychle se velmi příjemně rozvine. Vytváří skvělou atmosféru a přinutí vás, abyste měli Jackieho určitým způsobem rádi a drželi mu pěsti v jeho boji proti Bratrstvu i Temnotě. Všudypřítomný masakr totiž vyplňují pasáže, kdy máte čas si projít rodinné sídlo, prohodit pár slov s mafiány, potlachat o životě s vaší tetičkou a podobně. A jelikož si byli vývojáři zatraceně dobře vědomi toho, jak moc velkou roli příběh zastává, snažili se ze všech sil, aby z něj mohl hráč vymáčknout, co nejvíc. Je jedno, s jakou postavou budete mluvit, dabing je perfektní a hlášky nejsou typicky videoherně stupidní.
Stačí procházka sídlem a nebudete se moct ubránit dojmu, že vedete rodinu, která vás má ráda a má svoji kolektivní duši. Je to sice mafiánský kýč, ale starší členové jsou takoví ti milí dědečci, hromotluci zase trochu jednodušší šprýmaři, holohlaví senioři umí zkušeně a dobře poradit...
Samotný Jackie je dobrák od kosti, který je sice schopen obrovského zla, ale přesto má srdce na správném místě a ještě k tomu chce do konce života truchlit pro svou jedinou lásku. Všechno je zde zkrátka podřízeno jednomu cíli: dostat se vám, co možná nejefektivněji, pod kůži, což se daří. Následující dějové zvraty mají proto daleko větší dopad a nastanou-li chvíle volby, obvykle nejsou jednoduché. I díky těm několika větám, co s postavami prohodíte, si vytváříte relativně kvalitní vztahy - kdy naposledy jste něco podobného mohli říct o lineární střílečce?
Temnota s duší
Na druhou stranu, jak chcete srovnávat The Darkness 2 s ostatními střílečkami, když v žádné z nich vám na ramenou nesedí Mike Patton, neraduje se z vašich zvěrstev a nenašeptává vám do ouška prvotřídní, dekadentní zkaženosti. Temnota, jejíž osobitost má zmíněný hudební génius Patton na svědomí, zde má (podobně jako minule) formu multifunkčního švýcarského nožíku, potažmo nástroje na zabíjení, který je vysoce efektivní i efektní.
Stačí se držet mimo světlo a můžete pomocí vašich chapadel trhat nepřátele na kusy, vysávat z nich život, rvát jim z těl srdce, nebo jejich zničenými těly (případně okolím) házet po kumpánech. Vedle chapadel, která se vám majestátně vznášejí v horních rozích obrazovky, se samozřejmě dočkáte dalších démonických sil, jako je roj hmyzu, který zaměstnává nepřátele, posilování střelby atd. Nechte se překvapit.
Video: <a href="http://games-tv.tiscali.cz/the-darkness-2-kde-se-vzala-temnota/games/video/5435" _mce_href="http://games-tv.tiscali.cz/the-darkness-2-kde-se-vzala-temnota/games/video/5435">The Darkness 2 - Kde se vzala Temnota?</a>
Cvič a budeš lepší
Hra praktikuje jednoduchý RPG systém, kdy si za body získané zabíjením a hledáním relikvií můžete dokupovat nové dovednosti nebo si vylepšovat ty stávající. S trochou snahy je z vás za chvilku hotová mašina na zabíjení, která po sobě nechává jenom neidentifikovatelné kusy tkání, se kterými si posléze ještě rád hraje váš mazlík Darkling.
Tentokrát je k dispozici pouze jeden, ale zato má osobitosti na rozdávání. Když vám zrovna nepomáhá, vesele poskakuje po bojišti, močí na těla nepřátel nebo do nich mlátí a skotačí jak malé děcko. Ve velmi temných chvílích vám dokáže vykouzlit morbidní úsměv na tváři, což skvěle zapadá do celkové stylizace grafiky i příběhu a hratelnosti jakbysmet.
Samotné ovládání Temnoty (chapadel) je sice zpočátku komplikovanější, než by mělo být - přece jen je potřeba trochu více kreativity než jen zamíření a drcení spouště a tempo hry je navíc docela hektické. Po chvilce experimentování si ale najdete své vlastní způsoby zabíjení, a pak už vás čeká jen další milé objevování a zkoumání různých způsobů likvidace nepřátel.
Rovnou za nosem
Jednotlivé úrovně, ostatně hra jako celek, jsou ztělesněním lineární střílečky. Když nebudu brát v potaz občasnou odbočku, která vás obvykle velmi rychle zavede k "tajné" relikvii, v podstatě jen běžíte kupředu a kosíte nepřátele. A nutno podotknout, že nepřátele ne zrovna inteligentní.
V tom lepším případě vykukují zpoza rohů nebo jiných úkrytů a snaží se vás zabít. V těch horších se vykašlou na fakt, že mají v rukou střelnou zbraň a jednoduše vyrážejí po přímce přímo proti vám. Není to ale žádná tragedie a díky hektickému tempu se většina "neinteligence" ztratí, ale nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby bylo nepřátel méně a inteligentnějších, mohla to The Darkness 2 dotáhnout v zábavnosti na ještě vyšší mety.
K arkádovým střílečkám, kterou The Darkness 2 určitě je, však historicky patří spíše ony zástupy tupců a ne bezdůvodně - tvoří tolik potřebné živé cíle, na kterých můžete praktikovat bojové kejkle a bavit se tím, jak to krásně vypadá a navíc je to nesmírně efektní. Pro atmosféru hry je totiž vyvolání pocitu, že jste chodící masomlejnek, podstatné.
Obsah nad formou?
Lehce sporná je ovšem grafika, která používá metodu cel-shadingu a namísto na fotorealismus vsadila na stylovost - koneckonců je to hra postavená na komiksu. Všechno se snaží mít šmrnc a kouzlo, ale ani s přihlédnutím k uměleckému záměru a původu hry se nemůžu zbavit dojmu, že třeba mimika postav a postavy samotné mohly být propracovanější, textury detailnější a celkově hra mohla vypadat lépe. Jakoby tvůrci svoji snahu za výraznou stylizaci nedotáhli do konce a příliš se spolehli právě na zmíněný cel-shading.
Hra by také mohla být rozhodně delší. Příběhovou kampaň dojedete na druhou obtížnost za pět, šest hodin a nebýt duchapřítomnosti vývojářů, v podstatě byste neměli co dělat dál - jedině procházet znovu příběh, jehož kapitoly se vám odemknou k volnému výběru.
Multiplayer jako takový zde sice není, ale na jeho místě jsou Vendety, v nichž můžete kooperativně spojit síly až ve čtyřech hráčích, vybrat si dle libosti ze čtyř charakterů s rozdílnými silami a dovednostmi a pustit se do vedlejší kampaně, která probíhala paralelně s hlavním příběhem. Dozvíte se tak trochu "zákulisních informací" a vedle toho budete vraždit hordy nepřátel pomocí rozličných artefaktů. Design jednotlivých misí si sice, co se linearity týče, nezadá s hlavním příběhem, ale jako přidaná hodnota a skvělá zábava s několika přáteli poslouží dobře. A když na to přijde, dají se hrát i sólo.
Zhasněte světla!
The Darkness 2 je akční hra s duší. Když přijmete nijak nezastíraný fakt, že je level design lineární a u nepřátel je inteligence kompenzována větším množstvím, má The Darkness 2 víc příběhového potenciálu, než byste čekali. Je to hra zábavná, stylová, brutální a hlavně bezvýhradně svá. Pokud tedy nejste lhostejní k mafiánským romantickým hrdinům, kteří mají problémy s démony skutečnými i vlastními, nebojíte se krve, morbidního humoru a ne úplně triviální hratelnosti, možná by nebylo od věci zjistit, jaké to je, když vám na ramenou sedí Temnota s velkým "T".
A co se fanoušků prvního dílu týče - jak již bylo řečeno, dvojka je jiná. Sice jiná, ale přesto výborná a k pokračování Jackieho příběhu přistoupila s úctou. Rozhodně se nevyplatí ji přehlížet.

PS: Výborné výborné výborné, zcela v duchu původního komiksu,brutální řežba! jedu to už podruhé a nemám dost!

New York to Beijing in two hours without leaving the ground?

28. března 2012 v 17:24

New York to Beijing in two hours without leaving the ground?


The Evacuated Tube Transport (ETT) system (U.S. Patent 5950543, assigned to ET3.com, Inc.) would take passengers from New York to Beijing in just two hours. Advocates of Evacuated Tube Transport (ETT) claim it is silent, cheaper than planes, trains, or cars and faster than jets.

How it would work: put a superconducting maglev train in evacuated tubes, then accelerate using linear electric motors until the design velocity is attained. Passive superconductors allow the capsules to float in the tube, while eddy currents induced in conducting materials drive the capsules. Efficiency of such a system would be high, as the electric energy required to accelerate a capsule could largely be recaptured as it slows.

ron Man 3 bude lepší než dvojka

27. března 2012 v 10:51

I

Alespoň to slibuje Shane Black, legendární scenárista (Smrtonosná zbraň, Poslední skaut) a občasný režisér (Kiss Kiss Bang Bang), který převzal nejúspěšnější sérii Marvel Studios po Jonu Favreauovi (ten si následně udělal ostudu s propadákem Kovbojové a vetřelci). "Studio nebylo s dvojkou vůbec spokojené," říká Black. "Došlo k tomu proto, že se spěchalo a radši chtěli stihnout stanovené datum premiéry, než natočit opravdu dobrý film. Iron Man 3 určitě nebude další souboj dvou chlápků v železných pancířích." Jak už Black naznačil dříve, plánuje natočit trojku jako akční thriller ve stylu Toma Clancyho, ve kterém bude Tony Stark bojovat s reálnými padouchy a teroristy. Studio zároveň potvrdilo, že se kromě Downeyho Jr. vrátí i Don Cheadle, Scarlett Johansson a Gwyneth Paltrow. My budeme samozřejmě čekat, kdo si zahraje ty "realistické lotry". Natáčení startuje už letos v květnu a premiéra je naplánovaná na 3. května 2013. Samozřejmě, fanoušci hrdiny nemusí čekat tak dlouho, Iron Man se vrátí už letos v napjatě očekávané týmovce Avengers.

Evidence for Flowing Water on Mars Grows Stronger

26. března 2012 v 13:04

Evidence for Flowing Water on Mars Grows Stronger


THE WOODLANDS, Tex.-Today's Mars is a frigid desert, a place where water-the key to life as we know it-has gone into hiding. Whatever water may have once existed on Mars in rivers, lakes or even oceans is now frozen into ice caps, locked up in hydrated minerals or buried in debris-coated glaciers.

But last year compelling evidence emerged that when conditions are right, salty brines may persist to this day in liquid form at midlatitude regions on Mars. Alfred McEwen of the University of Arizona and his colleagues found tracks in high-resolution imagery that looked like liquid flowing downhill. The tracks appeared annually during the warmer Martian months on equator-facing slopes, extended downhill and then faded as temperatures dropped once again. One tantalizing interpretation was that the streaks were caused by briny water melting and seeping downhill through the soil.

Mysterious cloud spotted on Mars

26. března 2012 v 13:03

Mysterious cloud spotted on Mars


Amateur astronomers are puzzling over a seemingly anomalous cloud that has shown up on images of Mars taken over the past few days. Is it really a cloud, or a trick of the eye? Does it really extend 150 miles up from the surface, as some of the observers suggest? And what churned up all that stuff, anyway? The amateurs and the pros will be trying to resolve those questions before the phenomenon fades away.

"It's not completely unexpected," Jonathon Hill, a member of the team at the Mars Space Flight Facility at Arizona State University, told me today. "But it's bigger than we would expect, and it's definitely something that our atmosphere guys want to take a look at.

Hill and his colleagues will be looking at the area where the cloud was spotted using the Thermal Emission Imaging System, or THEMIS, which is one of the instruments on NASA's Mars Odyssey orbiter.

A za ruku jsem držel astronautku Petersovou-kapitola dvacátá devátá.

25. března 2012 v 13:51 | Lubomir74
Kapitola dvacátá devátá

Dopis určený kapitánu Alexandrovi Jegoroviči Šlipenbachovi

V troskách Madridu
24.listopad
Pozdě večer, v rozhořelé,vášnivě se třpytící,kouzelné noci




Dopis ode Tebe....po věčnosti mrtvého Ticha. Díky! Díky,že jsi mi nevzal mé poslední přesvědčení,poslední víru, o niž jsem se v tomto světě opíral.
Jakou radost jsem měl z Tvého dopisu-radost nezištnou! Není v něm sice jediné novinky, ani nemohlo být. Nikdo nemůže odjet z města.
Prozkoumal jsem a posoudil vše,co bylo napsáno ve Tvém dopise a shledal jsem, že vše je marnost. Já jsem nezažil nic, co by mi přineslo uspokojení,poznal jsem,jaká nesmírná propast je mezi prázdnotou mého srdce a požitky lidského života,netoužil jsem po radovánkách,chtěl jsem poznávat,doufat a milovat...
Takže Ty, Ty jsi pracoval, cestoval a trpěl. Z prvního a druhého mám radost.Třetí mne neudivuje. A věř mi. Básníci ve věcech citů nikdy neklamou.
Ano, věřil jsem v Tebe, ve Tvé srdce,v Tvou poctivost,jenže Tvé mlčení mne přesvědčilo,že nestojíš za víc, než ostatní muži,že Tvé srdce je jako mnoho jiných,že Tvá poctivost nesahá ani tak daleko aby jsi mi do očí dokázal říct-Už pro mne nejsi ničím!- a to mne velice mrzelo! Věř mi!
Lpíme tak houževnatě na iluzích,když nám jich zbývá už jen tak málo!!!
Myslíš ,že inteligence je nějaký lék proti citu?
Já vím, vím jaký byl Londýn před dvěma lety.Nedostatek potravin,málo příležitostí k lovu a sběru ovoce,nebezpečný hmyz,špinavá voda,hadi a především neobydlené,zarostlé ,neproniknutelné celé městské čtvrti.
To vše vím.
Představi si, Alexandře,kdyby jsi měl klidnou,kvetoucí ženu, se kterou by jsi měl děti, a ráno, ráno by Ti nosila kávu do postele.Velkou,vřelou a krásnou.Nebylo by to nádherné?
Možná,možná že ano.
Když jsem si to představil já, zmocnil se mne šílený strach.
Vidíš,že nemyslím na lásku. Pro mne je mládí to tam,příteli.
A z jeho posledních iluzí mi zůstává jen hluboká a hořká vzpomínka a nezhojitelná jizva jež označuje zraněné místo tak jako náhrobní kámen hrob....
Ach ,ach ano. hrob. Toto přirovnání je sice smutné,ale pravdivé. Mé srdce je ten hrob, v němž ztuhlé a studené leží všechny naděje na štěstí.
Přiznám se Ti,že nevím, zda Tě miluji,vím však,že Tě mám raději než všechny muže,které znám, a že Tvou náklonnost potřebuji.


Adiós,můj poklade

Post scriptum: Přečetl jsem si tento dopis a mám tisíc chutí ho spálit.Mám Ti ho vůbec poslat? Nevím, asi ne.
Nevím tedy co dělat. schovám ho, a pak ho spálím, nebo Ti ho dám, v tom poslechnu hlas svého srdce,až Tě opět spatřím.
Dobrou noc, má lásko, mám strašlivou migrénu.






Poznámka pod čarou.
Ohořelý list papíru ,na kterém byl dopis napsán,byl nalezen mezi zásobami potravin dodaných z Madridu na palubu Příboje několika posledních dní před odletem.

Astronautka R.S.Petersová
Lodní deník,čas T plus 2