...Půda mužského srdce je kamenitá, každý si na ní pěstuje,co umí....a stará se o to.
Blog Lubomíra Tomika

Září 2008

Smith - Baby, It's You Lyrics-jeden z adeptů ....

30. září 2008 v 23:06
It's not the way you smile that touched my heart.
It's not the way you kissed that tears me apart.

Many, many, many nights go by.
I sit alone at home and cry over you.
What can I do?
Don't want nobody, nobody
Cause, baby, it's you.
Baby, it's you.

Is it true what they say about you?
They say you'll never, ever, never be true.
It doesn't matter what they say.
I know I'm gonna love you any old way.
What can I do?
What 'bout you?
Don't want nobody, nobody.
Baby, it's you.
Baby, it's you.

Baby.

It doesn't matter what they say.
I know I'm gonna love any old way.
What can I do?
What 'bout you?
Don't want nobody, nobody.
Baby, it's you.
Baby, it's you.

Don't leave me alone.
Come on home.
Baby, it's you.
Baby, it's you.
You know I need your lovin'
You know I love you.
Baby, it's you.
Baby...

Recenze: V Bruggách - Colin Farrell trpícím zabijákem

29. září 2008 v 17:35 | gr8escaper

Recenze: V Bruggách - Colin Farrell trpícím zabijákem

Exkurze po ukázkové díře světa v nejvtipnějším filmu tohoto roku.


Ken (Brendan Gleeson) a Ray (Colin Farrell) jsou nájemní vrazi. Jeden v tom jede už léta, druhý ale právě dost zásadním způsobem podělal svoji první prácičku a jejich extrémně sprostý šéf Harry (Ralph Fiennes) jim dal dokonale jasný rozkaz:
"Vystřelte, kurva, do zasranejch Brugg!"
A tak jsou tady. Ken se zcela zjevně kochá vší tou architektonickou nádherou, zatímco(možná) kapku jednodušší Ray otráveně klepe kosu a pokouší se navázat vztah s rozkošnou Chloe (Clémence Poésy), která prodává drogy a koňská sedativa liliputovi Jimmymu (Jordan Prentice), který tu natáčí film a je to Američan. Na první pohled idylka. Jenže co když zavolá šéf s novými pracovními pokyny?
Ray je normální...

Proč zrovna do blbejch Brugg?

Bruggy jsou celovečerním režijním i scenáristickým debutem velmi ceněného britského dramatika Martina McDonagha. Ten ale již stačil získat Oscara a několik dalších cen za svůj krátký film Six Shooter a Bruggy jsou důkazem, že s jeho osobou vtrhla do anglické gangsterské školy nová krev. McDonagh si co do absurdity a černohumornosti nikterak nezadá s filmy Guye Ritchieho, svůj film ale kočíruje přeci jen trošku jiným směrem.

FLAŠKA!

Bruggy jsou velmi rafinovaný film, v němž si každý najde něco. Někdo bude okouzlen gotickou architekturou, jiní budou učůrávat nad skvělými hereckými výkony a další budou celí pryč z úžasně absurdních momentů (dobrou ukázkou budiž tento plakát). To nejlepší na nich je ale scénář. Je až neuvěřitelné, jak zábavné může být sledování postav, které dlouhé minuty a minuty řeší naprosté prd. A ještě lepší je, že skoro všechna ta prd jsou dříve či později ve filmu znova použita, ať už se jedná o téměř niterné fórky nebo o relativně závažné hybatele děje. A čím dřív si to divák uvědomí, tím zábavnější hra s detaily jej čeká.
Každýmu se přece musej líbit Bruggy...

Nebe, peklo, očistec

Dalším velkým plusem Brugg v konkurenci Ritchieho zběsilých gangsterek je jejich až hypnotické tempo, které v kombinaci s kouzelným prostředím a snovou hudbou Cartera Burwella (Tahle země není pro starý, Než ďábel zjistí, že seš mrtvej), sem tam doplněnou o irské folkové balady i rockové pecky (a jednoho kapku přebytečného Schuberta), vytváří tak intenzivní atmosféru, že většina teen hororů poslední doby se může jít tak leda bodnout.
Na rozdíl od Podfu(c)ku, nebo Balení prachů je také příběh Brugg (pomineme-li fakt, že je v podstatě upozaděn) velmi jednoduchý, až lineární, je ale obohacen naprosto famózní aplikací nebe, pekla a očistce, které se všechny střetávají a prolínají v tomto nenáviděném i milovaném městě, a obalen enormním množstvím epizodek ze života otráveného gangstera. Bruggy se tak zcela bez debat řadí mezi nejzábavnější filmy tohoto roku a představují asi podobné zjevení, jako svého času Děkujeme, že kouříte, nebo loňská dvojice Superbad - Zbouchnutá.

On Raglan Road...

Mamutí podíl na tom mají samozřejmě brilantně napsané a skvostně zahrané charaktery, především Colin Farrell (byť zezačátku může působit kapku otravně) je prostě strhující. Nevděčnou postavu bohužel vyfasoval Ralph Fiennes. Dokud je jeho Harry pouze extrémně sprostým hlasem na telefonu, je všechno v pořádku. Bohužel, s jeho nástupem na plátno (nutno nicméně podotknout, že naprosto brilantním) se ale film odsune od černohumorné tragikomedie, v níž hláška střídá hlášku, do vod průměrného akčního thrilleru, místy relativně netuctového, a vzápětí zase hrozně předvídatelného, který najednou postrádá přesně onen Ritchieovský nadhled a schopnost umět se rafinovaně zamotat a zase rozmotat.
Bohužel, v tomto finále film výrazně pokulhává a nedovede nabídnout rozuzlení, které by diváka naprosto strhlo. O nejsilnější moment filmu se tak postaral Ken se svými mincemi někdy čtvrt hodiny před koncem. Paradoxně jsem se v tomto akčním finále místy docela i nudil a právě ono je hlavním důvodem, proč mé hodnocení nakonec zůstává na střízlivých osmi bodech.
Možná proto bere ty koňský sedativa...

Verdikt

V Bruggách doplácí na zbabrané finále. Kdyby se jim podařilo zakončit film více s nadhledem a nebo nabídnout výraznější gradaci, jednalo by se ale o naprosto delikátní zážitek. I ve stávající formě jsou nicméně Bruggy povinností pro každého milovníka poctivé filmařiny postavené na atmosféře a hercích. Irští rodáci kopou nejvyšší ligu a britský scenárista a režisér se ukazuje v nejlepším možném světle. Jsem moc zvědavý, jakou lahůdku nám naservíruje příště a doufám, že to nebudou sedativa pro koně...

Hodnocení: 8/10


Já je mám taky rád.

28. září 2008 v 19:43
...já mám rád hrdiny kteří lezou po dně a v poslední chvíli se zvednou....
Vypsaná fixa-Darling /Fenomén 2008/

Urychlovač LHC: Objevy paralelních vesmírů, nebo konec světa?

28. září 2008 v 19:30 | David Procházka

Urychlovač LHC: Objevy paralelních vesmírů, nebo konec světa?

O právě spouštěném urychlovači částic LHC ve švýcarském středisku CERN lze na internetu vyčíst buď bujaré diskuse o nových dimenzích, částicích a paralelních vesmírech, nebo katastrofické scénáře, kterak se bude LHC podílet na konci světa.
Zkusme si podívat nezaujatým pohledem na celé dění kolem této nejdiskutovanější události tohoto roku na poli vědy a techniky.
Ač se server DSL zaobírá převážně tématikou internetu a komunikací, článek o největší vědecké události poslední doby zde má své místo. Vždyť právě ve středisku CERN má kořeny i celosvětová síť internet, bez kterého si většina z nás neumíme představit moderní život. Jelikož mě problematika urychlovačů vždy zajímala, sledoval jsem spuštění LHC s velkým očekáváním a úžasem nad pokrokem, jehož budeme svědky. Bohužel, odborné magazíny publikují často úžasná očekávání výsledků pokusů, které se v LHC uskuteční, bulvár pak zmiňuje konec světa, vypouštění miniaturních černých děr nebo vznik nové hmoty, která všechno pohltí. Skutečnost je tedy někde uprostřed těchto krajních úvah. Podívejme se tedy na celou problematiku z nadhledu a pokusme se shrnout všechny známé fakta, teze a informace o LHC.

Jak urychlovač funguje a k čemu slouží

V první fázi si vysvětlíme, k čemu urychlovače slouží a proč se vědci ženou stále za výkonnějšími verzemi. Jednak lze díky srážkám částic v urychlovači získat, resp. potvrdit existenci částic nových, dosud neznámých nebo jen předpokládaných. Dále lze díky srážkám částic sledovat co nejmenší detaily struktury hmoty, tedy jakýsi částicový mikrosvět. Další důvod spočívá v možnosti simulovat fyzikální podmínky, jaké panovaly při zrodu vesmíru. Tím lze studovat chování hmoty v extrémních teplotách a při extrémním tlaku.
Řada lidí vnímá urychlovače jako kruhový tunel, ve kterém se vystřelují částice a prohánějí stále dokola. Nutno podotknout, že v začátcích výzkumů se kruhový model nevyužíval (využívaly se lineární urychlovače), k němu se přešlo až po určité době vývoje. Urychlovač dokáže urychlit jen takové objekty, které jsou elektricky nabité. Samotné urychlení částic probíhá díky elektrickému poli elektrody. To ale pro dosažení velkých rychlostí nestačí. Dalším předpokladem je co možná nejhlubší vakuum. To se v urychlovači udržuje pomocí vakuových pump.
K udržení vakua přispívá i výkonné chlazení, které dokáže vyvinout teplotu cca -271 stupňů Celsia, což je jen krůček od absolutní nuly. Chlazení má v urychlovači i další význam. Urychlený svazek je nutno vést a ovlivňovat jeho dráhu. To se děje pomocí supravodivých magnetů - tyto magnety potřebují ke své práci teplotu tekutého helia. Technicky se urychlovač skládá z urychlovací trubice, která má velmi malý průměr. Kolem ní jsou soustředěny zmíněné supravodivé magnety ovlivňující dráhu svazku částic. Při srážkách dochází ke značné radioaktivitě, takže je nutné, aby urychlovač disponoval nejmodernějším bezpečnostním systémem soustředěném do velínu.

LHC se představuje

Zkratka LHC vychází z anglického sousloví Large Hadron Collider - neboli volně přeloženo - Rozměrný hadronový srážkovač. Díky využití supravodivých magnetů je LHC označován také jako supravodivý urychlovač. LHC je urychlovač protonových částic, předchozí urychlovač LEP, na jehož místě LHC vnikl, urychloval elektrony a pozitrony. Výhodou protonového urychlovače je, že při správné konstrukci může urychlovat kromě protonů i jádra, a to třeba i ta nejtěžší. LHC je instalován v kruhovém tunelu o obvodu 27 km v hloubce 50-150 m pod zemí. Tunel byl postaven roku 1980 pro předchozí velký urychlovač Large Electon-Positron (LEP). Zajímavostí je, že tunel není umístěn vodorovně, ale má mírný sklon, protože tehdejší technologie nebyly schopny zajistit vyhloubení skrz některé horniny. Tunel přechází mezi hranicemi Francie a Švýcarska ve čtyřech místech, nicméně jeho většina leží ve Francii. Přestože je tunel pod zemí, na povrchu se nachází některé budovy umožňující jeho existenci (např. kompresory, ventilace, chladicí zařízení a ovládací stanice). Více informací naleznete zde.

Očekávané přínosy urychlovače LHC

Na LHC se budou provádět dva typy výzkumů. Prvním typem je studium srážek protonů. Zde jde o dovršení našeho poznání standardního modelu hmoty a interakcí a hledání projevů vyšší teorie (nové fyziky), která by standardní model obsahovala, ale dokázala by popsat chování hmoty při ještě vyšších energiích a při ještě menších rozměrech. Druhým typem výzkumů budou srážky těžkých jader. Při nich je hlavním cílem zkoumání jaderné hmoty při velmi vysoké teplotě a velmi vysoké hustotě energie. Jde o přesně takovou hmotu, která zde byla velmi krátce po vzniku našeho vesmíru.
Kromě těchto obecných očekávání jsou ve vědecké komunitě i očekávání daleko konkrétnější. Především by měla být potvrzena existence jednoho nebo více Higgsových bosonů. Kromě něj jsou očekávány i další, dosud neznámé částice. Experiment ALICE by měl podrobně prostudovat nový stav jaderné hmoty za velmi vysoké teploty a hustoty, který byl objeven v předchozích experimentech na urychlovačích SPS a RHIC. Jedná se o systém složený z volných kvarků a gluonů - kvark-gluonové plazma. Nalezení projevů dalších rozměrů plynoucích ze strunových teorií, mikroskopických černých děr, podivnůstek, magnetických monopolů je daleko méně pravděpodobné.

Fantastické teorie a nové objevy

Na internetu se můžeme dočíst také skvělé teze o přínosech urychlovače LHC. Jedna z nich například hovoří o potvrzení více rozměrů. Jiné teorie zase připouštějí existenci paralelních vesmírů, které by mohl LHC pomoci odhalit. Právě zmíněný Higgsův boson by mohl být částicí, schopnou cestovat mezi jednotlivými dimenzemi. Další výkřik do tmy je univerzální teorie všeho. Mělo by se jednat o sloučení Newtovonových gravitačních zákonů a kvantové mechaniky do jednotné teorie všeho. Sloučení těchto modelů v současné době není možné, neboť se vzájemně vyvracejí. Nové poznatky by tak mohly otevřít bránu k univerzální teorii, kterou bychom mohli popsat jakýkoli děj.

Katastrofické scénáře konce světa

Často se také na internetu diskutují katastrofické scénáře zániku světa, který bude vyvolán právě kvůli pokusům na LHC. Několik vizí lze vidět také na Youtube, například zde. Hlavní témata zastrašovačů jsou podivnůstky, fázový přechod vakua, vznik černé díry či vznik mnoha mikroskopických černých děr. Podívejme se na jednotlivé hrozby samostatně.
Podivnůstky - V zásadě jde o vznik nové hmoty Kvark-gluonového plazma s větším množstvím kvarků typu "s". Existují hypotézy, že toto podivné plazma zůstane po svém vzniku stabilní nebo metastabilní i za normálních podmínek. Podivné kvark-gluonové plazma by v takovém případě bylo stabilnější než normální hmota. V případě, že by se setkalo s normální jadernou hmotou, mohlo by fungovat jako katalyzátor a přeměňovat ji na podivné kvark-gluonové plazma. Tím by teoreticky mohla být celá planeta přeměněna na jednu velkou podivnůstku.
Fázový přechod vakua - Kritici LHC tvrdí, že pokusy v rychlovar by mohly vyvolat fázový přechod vakua. Při fázových přechodech se velmi drasticky měnily vlastnosti vesmíru. Tím bychom ovlivnili nejen život na Zemi, ale také stav celého vesmíru.
Vznik černé díry - Třetí možnost, která se uvažuje nejčastěji, je vznik černé díry, která by Zemi pohltila. To zobrazuje i animace zmiňovaná na výše. Pravděpodobnost tohoto scénáře je dle odborníku mizivá.
Mikroskopické černé díry - Zde již pravděpodobnost vzniku miniaturních černých děr je mnohem vyšší, než u "klasické" vesmírné černé díry. Co se stane, když taková mikroskopická černá díra na urychlovači LHC vznikne? Její hmotnost je velmi malá. Měla by se tedy velmi rychle vypařit v podobě Hawkingova záření. Kritici ale poukazují na to, že se tak nestane a časem nás obklopí tisíce mikroskopických černých děr.

Závěrem

Osobně nevěřím, že nastane úžasný objev ani světová katastrofa. Jistě LHC přinese nové poznatky o hmotě, mikrosvětě částic a možná i přispěje k přepsání některých fyzikálních zákonů. Že by nám ale kvůli tomu ujela tramvaj do práce, to nepředpokládám. Koho tato problematika více zajímá, nechť navštíví stránky vědce Vladimíra Wagnera, zejména sekci populárních článků.


Sun hits a 50-year low

26. září 2008 v 16:35

The sun is taking a once-in-a-century nap, say solar researchers. The sun's wind of hot particles is now blowing with less vigor and less heat than at any time since the start of the Space Age in the mid-20th century, according to data collected by the 18-year-old Ulysses spacecraft. As a result, the cozy bubble of charged solar particles that fills the solar system is shrinking, exposing Earth and other planets to the onslaught of needling galactic cosmic rays which are normally held at bay by the solar wind. "It's a big deal," said Nancy Crooker, solar researcher at Boston University. "It's the first time we've measured these conditions. It's expanding our horizons of what we can do and compare."

500 nejlepší filmů všech dob podle časopisu Empire

25. září 2008 v 22:04
Uznávaný bristký magazín Empire hodil do chytrého softwaru žebříčky pětiset nejlepších filmů od 10 000 svých čtenářů, 150 hollywoodských person a 50 významných filmových kritiků a vylezl mu z toho jeden velký, kterým se teď může vesele ohánět. TOP 25 je samozřejmě složená z klasik největšího kalibru a kupodivu se do ní probojoval i můj oblíbený Třetí muž. Co ale nesmí chybět, je Temný rytíř, který se do srdcí Američanů nesmazatelně zapsal už tak krátce po premiéře. Slušný výkon vzhledem k tomu, že jej od jinak nejmladšího filmu v TOP 25, Společenstva prstenu, dělí dobrých sedm let. Schválně si tipněte, kdo vyhrál, tak těžké by to být nemělo. Malá nápověda - ne, Forrest Gump to není, ten v Americe nikdy moc netáhnul.
  1. První místo
  2. Dobyvatelé ztracené archy
  3. Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder
  4. Vykoupení z věznice Shawshank
  5. Čelisti
  6. Mafiáni
  7. Apokalypsa
  8. Zpívání v dešti
  9. Pulp Fiction
  10. Klub rváčů
  11. Zuřící býk
  12. Byt
  13. Čínská čtvrť
  14. Tenkrát na Západě
  15. Temný rytíř
  16. 2001: Vesmírná odysea
  17. Taxikář
  18. Casablanca
  19. Kmotr 2
  20. Blade Runner
  21. Třetí muž
  22. Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje
  23. Návrat do budoucnosti
  24. Pán prstenů: Společenstvo Prstenu
  25. Hodný, zlý a ošklivý

Celý žebříček najdete tady.


Vypsaná fixa - Antidepresivni rybička

25. září 2008 v 21:51
Ona má antidepresivní rybičku vytetovanou na nejtajnějším místě
možná je pod srdcem a možná trochu níž ona může všude prostě tam - kam si vymyslíš. Ona plave z orgánu do orgánu žere plevel kterej po ránu omotával mozek a kotníky na konci pelesti ona plave z modřiny do modřiny a vygumuje je úplně všechny a tvoje vnitřní orgány tolerují tvoje rebelství. Veze si antidepresivní rybičku městem, co má velkou spoustu pastí falešný městský strážník bary a zloději kol a nebo prostě každý koho si - ty vymyslíš. Ona je rebel kouří na zastávce jí to chutná v týhle válce a její vnitřní orgány tolerují její rebelství. A potom přijde DJ PUNK bude to nejlepší herec A. DALŠÍ a celej underground i ryba pod monopolem.

Srovnáno se zemí

25. září 2008 v 20:48

Kniha: Srovnáno se zemí Autor: » King Stephen

Bart Dawes stojí v cestě pokroku. Prodloužení dálnice pohltí prádelnu, kde pracuje, i dům, v němž ... Rozměr: 150x210 mm Vazba: vázaná Nakladatelství: Pavel Dobrovský - Beta
Popis
Bart Dawes stojí v cestě pokroku. Prodloužení dálnice pohltí prádelnu, kde pracuje, i dům, v němž bydlel dvacet let, v němž se miloval s manželkou a hrál si se synem. Než mu však město stačí tohle všechno vzít, stanoví si jediný úkol. A bude to msta, jakou dokáže napsat jen život a Stephen King.
Je pravda,že King napsal knihu pod pseudonymem Richard Bachman- a přesně taková je-jakoby Stark z Temné poloviny ožil...drsná a se srdcervoucími pasážemi-před hodinou jsem ji dočetl- a podle mě ,jedna z nejlepších Kingových věcí- a to jsem přečetl většinu jeho knih.Vynikající- nejpodivnější bylo,že jsem se během čtení s Bartem skoro identifikoval.....

A sme tam,kde sme boli!

24. září 2008 v 19:31