...Půda mužského srdce je kamenitá, každý si na ní pěstuje,co umí....a stará se o to.
Blog Lubomíra Tomika
 


Právě...

Sobota v 16:11 | Lubomir Tomik
Tak jsem právě PRODAL svou sbírku, když nepočítám panáky, za skutečné peníze. Přišla podivná žena řekla Máš to tady ? Ano řekla jsem a ona rekla tady to mas,hodila penize na stul s cervenym ubrusem,pak si uvedomila te tam asi hodila moc, hrabla po nich, napocitala je znovu- To je v pohode, on mi to pak da-rekla , vzala si tu sbirku a odesla. Vydelak jsem 24 korun ceskych a nevim jak.
 



První vrány.

Čtvrtek v 19:23 | Lubomír Tomik
První vrány.

dnes jsem cvičil
kolem zapadalo slunce
ještě bylo teplo
chemie okamžiku
narušená příletem
dalších prvních vran.



...jakýsi hlad duše.

Čtvrtek v 13:17 | Albert Camus
,,Co jiného by měl člověk získat z cest ? Byl jsem zbaven všeho nadbytečného.Ve městě ,kde nerozumím jedinému vývěsnímu štítu s podivnými písmeny, z nichž nevyčtu nic povědomého, bez přátel, s nimiž bych mohl promluvit,zkrátka bez sebemenší kratochvíle. Já vím, že mě z tohoto pokoje,kam doléhají zvuky cizího města, nic nevytrhne a nedovede k jemnějšímu světlu krbu či jiného milovaného místa.Mám snad někoho zavolat,rozkřičet se ? Tváře jež se objeví, budou opět cizí.Kostely, zlato a kadidlo, to všechno mě stahuje do každodennosti, v níž se vše měří mou úzkostí. Tu se zvedne opona zvyků, ona pohodlná spleť gest a slov k uchlácholení srdce, a konečně zjeví zsinalou tvář neklidu.Člověk se ocitne jen sám se sebou a já ho vyzvu,ať si zkusí být šťastný...Avšak zde, nečekaně, se má cesta prosvětlí. Nesoulad mezi člověkem a věcmi se prohloubí.Ostatně, do nalomeného srdce proniká hudba světa snadněji. A konečně: v tak hluboké nouzi se i z nejmenšího stromu samotáře stane ten nejněžnější,nejkřehčí z obrazů.Umělecká díla, úsměvy žen,lidské rasy zasazené do své země,památky shrnující celá staletí, to je jímavá krajina plná pocitů,jež se na cestě skládá. A pak, ke konci dne, tenhle hotelový pokoj,kde se ve mě opět hloubí prázdno,jakýsi hlad duše."


Albert Camus, Eseje,

Psáno během pobytu v Praze.

Anexe Krymu: Miloš Zeman řekl zlou pravdu nahlas

Středa v 16:36 | Jiří X. Doležal
http://www.reflex.cz/clanek/volby-prezidentske-volby-2018/82453/anexe-krymu-milos-zeman-rekl-zlou-pravdu-nahlas.html

PS LT-Zemana za prezidenta volit nebudu, ale tohle je skutečně ,,zlá pravda"...souhlasím s autorem článku. A stejně jako on anexi Krymu Ruskem odsuzuji.

Zvláštní a úchylné dárečky.

Středa v 13:18 | David Lynch
Nápady jsou zvláštní věc.Nejsou, nejsou, nejsou,pořád nejsou, a pak se zničehonic ukážou. Když se ukážou, je to krásný a kouzelný zážitek. Pak si ale uvědomíte, že se vám některé z těch nápadů nelíbí.Tak je zahodíte nebo odložíte na později.Když si nakonec své nápady zamilujete,jste na pokraji euforie.Připadají vám jak dárečky.Někdy jsou to pořádně zvláštní a úchylné dárečky.


David Lynch /1997/


Satyricon lyrics-Disonant

10. října 2017 v 16:08
Dissonant

The nihilist trapped
in the corner of his head
Deconstruct and destroy
(This), the pathway out
of the corner of his head
Troubled, warped and mislead

Blasting through
The winds of misery
Hellbent and broken

My energy, my strength
My given right to march
No deep unvisited
Embrace the twisted
Accursed or not
It's Dissonant

Flying high
Above the storm
Freight train coming
Hellbent, broken and patched up

The abyss of man
His own worst enemy
Where is the awe?
Ambition stranded on the
doorstep of hope
Torn down by his (own) shadow

The prince of darkness
(His) distorted patterns
across the landscape

Dismantling the chord of pain
The longest ride
On the muddy roads of destiny

Behold-it's the nihilist
On the shores of madness

My energy, my strength
My given right to march
Embrace the twisted
It's dissonance


Pár fotek z poslední doby....

9. října 2017 v 18:47 | Lubomír Tomik







Suchá kovová ústa.

7. října 2017 v 18:03 | Lubomír Tomik
Suchá kovová ústa.

suchá kovová ústa
opakovala bez přestání
SNAFU
SNAFU
SNAFU
SNAFU
SNAFU
SNAFU
SNAFU
SNAFU
...

Kam dál